Vysokonapěťové zdroje

Několik postřehů:

1.Zdroj výkonového zesilovače je srdcem zesilovače, čím lepší a kvalitnější zdroj použijete (všimněte si, že nepíšu větší nebo výkonnější), tím lepší zvuk ze zesilovače dostanete a ušetříte si starostí při oživování zesilovače (brumy, šumy, aj.).

2.POZOR nikdy nezapomínejte, že pracujete s životu nebezpečným napětím !!!

Síťové transformátory

3.Vzhledem k tomu je lepší i bezpečnější síťový transformátor objednat od profesionálního výrobce (v časopisech o elektrotechnice je jich dost).
U EI transformátorů žádejte impregnaci – zamezí drnčení vlastního trafa v šasi zesilovače a v noci, hlavně při tichém poslechu, je slyšet. Platí to i u velikých toroidů, mají dlouhé závity, které můžou vrnět.
Ti, co se přece jen pustí do navíjení trafa sami, jistě vyhledají příslušnou literaturu nebo PC program, kterých je myslím dostatek.

Pro ty, co nemají možnost hledat, tabulky pro návrh transformátorů :

4.Při stavbě zesilovačů se mi více osvědčily síťové transformátory na EI plechách. Od toroidních traf jsem už úplně upustil.

5.Když použijete toroidní síťové trafo a objeví se vám v reproduktorech brum neváhejte a potočte trafem jedním nebo druhým směrem tak, až brum zmizí nebo se co nejvíc sníží.

6.Zdrojové trafo není dobré poddimenzovat ani extrémně předimenzovat. Chci-li (vypočítám), že potřebuju 100VA trafo, tak objednám nebo vyrábím 150VA trafo. Vychází mi skoro pokaždé předimenzovat trafo tak o 50VA než jsem vypočítal.
Malé trafo nedodá potřebnou energii kondenzátorům (měkké basy, nízká dynamika) a bude se nebezpečně oteplovat – vnější části elektropřístrojů by neměly mít teplotu vyšší než 65°C.
Moc velké trafo má větší rozptylové pole (mělo by být dál od výstupních traf) a je náchylnější na rušení a prodražuje stavbu i provoz zesilovače.

7.Při zadávání voltů a proudů na odbočkách trafa nezapomeňte:
- střídavé napětí po usměrnění a použití vyhlazovacích kondenzátorů stoupne na prázdno o 1,4 násobek usměrněného napětí. Např. 12V střídavých po můstkovém usměrnění je 11,3V, ale na kondenzátoru skoro 16V! Ale při 320V střídavého napětí to už dělá skoro 450V na kondenzátoru – je to důležité kvůli výběru na jaké napětí použít kondenzátor (jinak se poškodí). Samozřejmě při odběru proudu 1,4 násobek klesne úměrně použité kapacitě kondenzátorů a tvrdosti zdroje.
- proud jednotlivých odboček trafa zadejte vyšší, tak aby vyšlo navýšení asi o těch 50VA a dobře sečtěte proud odebíraný z odbočky trafa (ať se nepřehřívá vinutí) např. některé malé elektronky odebírají při 6,3V na žhavení až 0,9A.

8.V žádném ze svých zesilovačů jsem nemusel síťové trafo uzavírat do krabice kvůli rušení. Uzavřete-li ho, počítejte s oteplením.

9.V dnešní době, při poměrně slušné součástkové základně, používám na usměrnění diody s vysokým závěrným napětím 1N4007/A /1A/ 1300V nebo rychlé BY133 a pro vyšší proudy 1N5408 /3A/ 1000V.

10.Usměrňovací elektronky jsou kapitola sama o sobě. Pár zesilovačů jsem s nimi postavil. Je dobré počítat při návrhu zdroje s vnitřním odporem usměrňovací elky protože při průtoku proudu na ní spadne anodové napětí. Navíc musíme počítat se žhavením usměrňovačky.

11.Elektrolytických kondenzátorů na vysoké napětí (300V a více) je na našem trhu dostatek i s přihlédnutím k ceně(i když stále stoupají) a kdo nechce dělat kompromisy, koupí kondenzátory vysoké kapacity a na dostatečné napětí, bez problémů, limitující bude pouze cena – stačí kontaktovat firmy inzerující v elektrotechnických časopisech.

12.Co se týče kvality elektrolytických kondenzátorů i kondenzátory Tesla nepatří mezi nejhorší a můžu říct, že jsem „neslyšel“ rozdíl mezi kondenzátorem vyrobeným v USA nebo v Německu a kondenzátorem Tesla, které jsem mezi sebou vyměnil ve zdroji.

13.Při návrhu zdroje je dobré dodržet následující:

 
Hodnoty na obrázku berte jako orientační pro lepší pochopení!
U pentod bude za anodovým napětím, ještě odbočka pro g2 mřížku!
 

14.Kdo chce opravdu kvalitně vyhlazené anodové napětí, použije ve zdroji vyhlazovací tlumivku.

15.Tlumivku umístěte kolmo k síťovému trafu ! Nebo vyzkoušejte, v které poloze, je u vaší konstrukce(šasi) brum nejmenší.

16.Kdo chce úplně nekompromisní řešení napájení zesilovače použije pro vstupní elektronky vlastní nejlépe stabilizovaný zdroj (u OTL = zes.bez výstupáků, to bylo nutností) buď vlastní vinutí na společném trafu nebo úplně zvlášť trafo (někdy se mi i do zdroje pro vstupní díl osvědčilo dát tlumivku - tato už může být malá při vysoké indukčnosti 10-20H protože ní tečou malé proudy) a pro koncovky druhý zdroj (trafo) s co největší kapacitou a s vyhlazovací tlumivkou.

17.Jinak vlastní řešení zdrojů jsou uvedena u jednotlivých zesilovačů ve schématech.

18.Tak na okraj u zdoje střídavého žhavení se mi osvědčilo veškeré žhavení realizovat jedním vinutím na trafu = byly s ním mnohem menší problémy při odbručování (viz žhavení).

19.Možnosti usměrnění střídavého napětí:

Filtrační tlumivky

Dotazujete se často na filtrační tlumivky. Chcete výpočty a jiné složitosti. Řeším to jednoduše. Vezmu kostřičku 32x34 nebo 32x40mm okýnko použiji plechy EI32 a kostřičku navinu plnou drátem podle odběru zesilovače ze zdroje .... jeli to 200mA pak drátem průměr 0,375 (větší kvůli odporu vinutí ať na tlumivce neztratím moc napětí a nehřeje se). Plechy poskládám s mezerou 0,2mm. to je v případě že přes tlumivku filtruji proud i pro koncové elky. V případě že chci filtrovat jen vstupní díl zesilovače vezmu vhodnou tlumivku ze staré TV případně rádia. Stačí malá, drát malého průměru, vstupní elky berou pár mA od nějakých 15mA do 50mA max. a tyto tlumivky mívají velké Henry běžně i 20H. Což bohatě stačí a zesilovač je úplně potichu.