|
||
ZESILOVAČE
OSTATNÍ
|
Hybridní 2x18W v jednočinné A tř. s VV52B triodou buzenou IRF 710 - hybridní provedení bez zpětné vazby Komu je 10W s 300B málo je tu VV52B se
svými 18W a ještě lepším zvukem. 4x32W / 8 nebo 4x50W / 4 ohmů v AB tř. s PCL 200 na vstupu a s IRFP 240 a 9240 na výstupu - hybrid Po několika leté odmlce jsem se ukecal(láká mě to) a pustil jsem se do stavby tranzistorového zesilovače. Všichni blbnou s tranzistorama, internetové fóra jsou plné "Dudkařů" jak jsem si je pojmenoval(doufám, že se pánové neurazí, myslím to v legraci!) a říkám si lampy většinou všichni odsuzují nebo k nim nemají důvěru, asi špatně slyším, něco na těch tranzistorech bude!? I můj, jak já říkám učitel p. Hrabal, zkouší různá zapojení a pak je testujem proti 300BXLS jako referenci. Vždy svůj výtvor doveze na kusu překližký s chladiči sešroubovanými nejméně ze tří kusů, aby aspoň něco uchladily. Naposledy překvapil hybridem vstup lampa konce mosfety a to byla poslední kapka na vážkách mého rozhodování. Jak říkávám "překližkový" zesilovač hrál výborně, už dokonce překonal ve více zvukových kritériích mé oblíbené 300BXLS a rozjel kolotoč kolem stavby tranzistorového zesilovače. Co prvně - perfekní chladiče - po několika telefonátech ( jak naschvál staré čísla, když člověk něco shání, už několik let neplatí) jsem sehnal špičkové chladiče 300x200x83mm jak já říkám hřeben za vynikající cenu (jak se to vezme ale původní byla 3x větši něž byla konečná, tak nekup to!) viz foto. Za druhé přední panel - no co nejtlustší!! to
snad ani jinak nejde - přece při každé recenzi pořádného zesilovače v
renomovaných časopisech první co recenzent uvádí je tloušťka předního
panelu, protože ten má jistě! největší vliv na zvuk zesilovače a všichni
kdož si recenzi čtou nevidí několik exluzivních fotek. Jakého zapojení -
symetrické/nesymetrické, se vstupem z OP nebo diskrétních součástek, s
koncama z bipolárů nebo z mosfetů, zesilovač je, už zas, tak není
podstatné, tyto věci už jistě nemají takový vliv na zvuk, tak jak síla
předního panelu! Mám dilema jestli udělat síťové trafa toroidní nebo z EI plechů. Toroidy zanáší prý rušení do zdroje, zase ale samy míň ruší okolí. EI trafa jsou proti toroidům prý víc ohleduplné ke zdroji, ale zase více ruší okolí!?(bylo by to jistě dobré téma na diskuzi do některého hifi fóra, hlavně by se vyřádili "měřiči"). Zatím se přikláním, a ryze z praktických důvodů(toroid se špatně doma upravuje - převíjí), k EI trafům. Uvažuji totiž, že do šasi umístím čtyři zesilovače, dva a dva napájené z jednoho trafa, ale ještě vlastní zesilovače kombinovaně. Konce uvažuji zabudovat na trvalo čtyři z mosfetů IRFP240/IRFP9240 a budící díly výměnné. Zatím dva zesilovače se vstupem s IRF610 a druhé dva se vstupem s E88CC. Proto ty EIčka můžu si navinout odboček na trafu sám kolik tam vleze! Konce budou určitě jako katodové sledovače lze-li to u tranzistorů takto nazvat. Ještě uvidím jestli budou v A tř. nebo v AB tř. Přeci jenom vyšší výkon je univerzálnější a elektrika rok od roku dražší. Katodové sledovače sice nezesilují, ale zase proud reprákům dodají lépe než výstupní trafo a hlavně nezanáší tak moc do zvuku necnosti tranzistorového zvuku. Tím pádem bude zesilovač předurčen vyloženě na biamping. V případě, když se moc povede celotranzistorová verze, skončí všechny čtyři zesilovače jako celotranzistorové a může se zaexperimentovat s můstkovým zapojením. Ale to se uvidí. Chtěl bych případné dotazovatele na vlastní zapojení zesilovačů odkázat na pozdější dobu, protože já sám nebudu zapojení vymýšlet nechám to povolanějšímu - panu Hrabalovi. Mám v úmyslu zdokumentovat postupně celou stavbu tohoto zesilovače. Bude to sice omezeno časově, ale uvidí se. Dodělal jsem do šasi zdroj = dvě trafa 400VA pro
každý kanál zvlášt (4x) vinutí 98V po filtraci + další napětí pro
předzesilovače, žhavení pro elky aj. Tak konečně mám zesilovač doma a móóóc dobře
hrající!
Méně výkonná varianta Na vstupu ECC88, koncové tranzistory IRF 540
|